Fotografie ke hře

Astrid Saalbach: Taneční hodina

Sonda do citlivé a zraněné ženské duše. Šest žen se schází na hodině baletu. Jsou to obyčejné ženy, pro které je tanec chvilkovým únikem z všednodenní reality. Jejich snem je stát se umírajícími labutěmi, hlavně ale chtějí díky baletu zapomenout na sebe, na svoje problémy, na svoje životy. Uniknout během tance do ticha vlastního těla. Vůbec se jim to ale nedaří – vždycky tančí jen samy sebe. Jemně ironický obraz v němž se střetávají sny a realita.

„Nejdřív bolest, nesnesitelná bolest a nakonec vysvobození a mír…“


překlad: František Fröhlich

režijní vedení: Tomáš Staněk, Veronika Kastlová
dramaturgie: Marcela Magdová, Lada Halounová
hudební dramaturgie: Slávek Vokoun
výtvarná spolupráce: Barbora Šenoltová
pohybová spolupráce: Pavla Ouřadová, Eliška Trmalová, Jana Machová
technické řešení: Jana Machová, Petr Pulc

hrají:
Anna, učitelka: Kateřina Kovaříková
Jakub, pianista: Slávek Vokoun
Lotta: Kateřina Bečková / Jindřiška Dudziaková
Alice, její dcera: Karolína Vaňková / Jindřiška Dudziaková
Rebbeka: Jana Machová
Lilian: Martina Haluzová
Karen: Pavla Ouřadová
Ida: Eliška Trmalová
Róza: Eliška Vocelová

Astrid Saalbach je současná dánská dramatička a prozaička. Svoji tvorbu zahájila rozhlasovými hrami Stopy v písku (Spor i sandet 1981) a Potvrzení (Bekreftelsen 1982), za které získala Severskou rozhlasovou cenu. Jejím divadelním debutem bylo Neviditelné město (Den usynlige by 1986), které napsala na objednávku ředitele Folketeatret Prebena Harrise. Tato hra vyvolala v dánské společnosti debatu o podmínkách, ve kterých žijí starší občané, a o cynickém přístupu společnosti k nim. Následovala Taneční hodina v Čechách také uvedená pod názvem Baletky (Dansetime1986), jež jí vynesla mezi respektované dramatiky a zároveň přiřkla označení praktikující feministky. A to především proto že, jejími hrdinkami jsou vesměs ženy různého věku v různých životních situacích. Taneční hodina je ještě hra o ženském světě z pohledu ženy – dramatičky. Následující trilogie tvořená hrami Ráno a večer (Morgen og aften, 1993), Požehnané dítě (Det velsignede barn, 1996) a Popel v popel - prach v prach (Aske til aske – stov til stov, 1998) směřují ke kritice feminismu a konzumní společnosti. Prozatím posledním vydaným dramatem Astrid Saalbach je Červená a zelená (Rødt og grønt, 2010). Za své dílo získala mnoho cen jako Kjelda Abella (1987), Holbergovu cenu v roce 1996 a další. Její hry byly doposud přeloženy do více než deseti jazyků.


Fotogalerie inscenace foto ze zkoušky: Slávek Vokoun



Autorská práva zastupuje DILIA , o.s. Inscenace nastudována ve smyslu výjimky AZ dle § 35 zákona č.121/2000 Sb.

Nejbližší představení:


Premiéra: 21. 6. 2013 20:00